Kárlsbágl a wellness podle Deny

06.08.2022

Rozhodly jsme se s Deny opustit na dva dny zdi našeho domku. Někam na dva dny. Někam, kde jsme nebyly se svojí ex. Mimochodem, to druhý je s třicítkou na krku vopravdicky těžký. 

Zvažovaly jsme nákupy v Německu, visutý mosty na druhý straně Čech, možná Alpy? Pak nám výpis z bankovního účtu doporučil leda koupaliště v Rokycanech. A tak navrhuji stanování, možná pěší túru? Co třeba, fuj, kolo? Denča, rozhodnutá prodat třeba i snubáky, nevzdává se svého snu o hotelu se snídaní, exotice a luxusních barech.

Prstem po mapě vyhledáme exotiku v dojezdové vzdálenosti dvě stě kilometrů. Máme to! 

Tohle bych klidně mohla být já a Deny po našem wellness pobytu, ale je to fotka z výstavy Útrpné právo na hradu Loket.
Tohle bych klidně mohla být já a Deny po našem wellness pobytu, ale je to fotka z výstavy Útrpné právo na hradu Loket.

Budou to Kalamáry Vary

Vyrážíme směr Loket a potom rovnou do ruského hlavního města. A to i přes skutečnost, že už jsme po místní kolonádě každá nějakou tu holku vyvedla. 

Jinak jsme splnily všechna kritéria. Z hotelu se snídaní byla tříhvězda bez snídaně, největší exotikou jsme v samém srdci tradiční východní Evropy byly my dvě a luxusní bar jsme na mou žádost opuštěly už před desátou, protože jsem ze vší tý pohody podle Deny byla strhaná jak švestka.

A bude i wellness. Ve skříni.

Jedno se Deny musí nechat. Je profesionální manželka. Když mě tedy slyší už potřetí nadávat nad salvou pracovních hovorů od ignorantského kolegy během mé dovolené, zařídí navrch i "nedaleký" wellness v podobě privátní vířivky. 

Dojely jsme do hotelu vzdáleného jen asi čtyři tisíce kilometrů daleko od centra Varů. 

"Ty jo, ten je konstituovanej jako ten hotel v Krkonoších," stáčí Deny řeč od skutečnosti, že tohle fakt neni kousíček od našeho hotelu. 

"Deny, konstituční je monarchie. Myslíš asi koncipovanej," ale jinak souhlasím. Jsme tak daleko, od kolonády, že je to dost možná sám ten krkonošskej. 

"Potom si můžeme dát ten bágel. No, tu kaiserku s dírou," láká Deny na neznámou ruskou pochutinu. 

"Ty vole, myslíš BEJGL?" házim kaiserku s dírou zpátky na západ. 

Ve chvílích, kdy si nejsem jistá, jestli to, co Deny říká, myslí vážně, podívám se do jejích rudých očí zalitých slzami v záchvatu smíchu, a vím, že myslí. 

Do naší privátní vířivky jsme dostaly privátní župany, který v tlamě zřejmě perou ty lamy, co se pasou kolem hotelu. Taktak jsme přes všechny díry v nich měly dostatek látky na překrytí Denči lehce jihoamerickýho pozadí. 

Ale Vietnamek tu měli jako lam. A už víme, že kde je vietnamka, tam se děje wellness a pohoda, takže jsme klidnější. 

"Výšivka?" hledá Vietnamka, komu by spravila župan. 

"Vy? Výšivka?" holka, na tohle nemáme čas, my jdeme do vířivky. 

"Á, výšivka, poďté." Já mam s thajkama komplikovanej vztah, to už víme, navíc neříká "oké" takže jí moc nerozumim. Pokorně jí tedy následujeme. 

Otevře dveře do kumbálu schovaného v úzké chodbičce. Čekáme, až si vezme, co potřebuje. K našemu překvapení pokyne naším směrem: "poďté." 

Mám pocit, jakoby nás šťouchala do skříně. Když se rozsvítí světlo, vidíme v rohu místnosti, ne větší než naše vana, výřivku. Jinak nic. 

"Padesát minut si ohlídáte sami," křikne nám do zad neznámá žena a zavře za námi dveře. Hlasitě polkneme. Víme, že kyslíku tu pro nás dvě je tak na pět minut.

S vidinou blízké smrti přecijen vlezeme do studený vířivky. Ťukneme si plastovými šampuskami, ve kterých tu servírují broskvový Nestea s ledem se sebevědomím označením "domácí ledový čaj". 

"Ty Deny, nekecam tě, něco se mi otírá o nohu," vyskočím na hladinu jako Ježíš. Deny elegantní šipkou zmizí pod hladinou a vytáhne utrženou trysku. Místností se line další záchvat smíchu a lamy se sbíhají k páření. Tenhle wellness budu doporučovat všem, který mi zavolají na mojí dovolenou. 

Pička na prameni

Bágel jsem Deny vymluvila. Myslím, že si zasloužíme aspoň teplý jídlo, když ne vířivku. Po čínskejch nudlích chuti fastfoodu v Tescu a cenách jak z Alcronu vyrážíme konečně na kolonádu. 

"Tady všude prodávaj tyhle pičky na prameny, koukej," ukazuje Deny na stánek s největším signifikantem lázeňského života, keramickými hrnky s pítkem. Vyčerpaná ze strašidelný vířivky s vidinou blízkého poskakování před selfie kamerou, vzádám se další lingvistické vsuvky. Hřeje mě fakt, že mam na zítra s tou mojí pičkou na prameni zamluvenou thajskou masáž pro dvě. Pomsta je blízko. 

© 2022 Čtyři míče v číče. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode Cookies
Vytvořte si webové stránky zdarma!